Jezerní ropucha Drž se cesty nech se vést po té nejkřivější z cest. Nedojdeš-li, pamatuj, že jen ten osud je tvůj. Než se tělo změní v prach budeš ležet na marách. Toto je ropucha, vlož si ji do ucha. Na čistý pergamen napiš svých sedm jmen. Vydej se k jezeru tam potkáš příšeru. Nemusíš z ní mít strach, když vezmeš s sebou hrách. Tím, když ji nakrmíš snadno ji oslepíš víš? Zde tato ropucha v tvém uchu totiž zpívá a žalmolisté stromy nesou ovoce tak jako jestřáb utopený ve sklenici piva, tak jako plejtvák ve své zátoce. Tak jako stůl, jak podvedené hody. Tak jako déšť v němž umírají růže. Tak jako sudy, jako do hospody schody. Tak jako kůže poctivého muže. Ten náznak krajiny v tvém oku to je řeka. Nad zaprodanou pouští krouží konipas tak jako srnka vytažená ze sklenice mléka, tak jako prošlý zahraniční pas. Tak jako kůň, jak popletený kovář. Tak jako vepř, jak žlutohnědé tele. Tak jako zajíc. Jako dlouhosrstý ohař. Tak jako zuby tvého nepřítele. Tak jako tak s ropuchou v uchu šetři svůj zrak a popřej sluchu vlastnímu duchu. Ber nebo nech. Kde bereš přidej. Bujarý mech s plísněmi střídej a odpovídej. V lásce úskok, v bitvě lest nohy polož na pelest. Nemůžeš-li ženu svést tratíš její, ne svou čest. Zataj dech a zatni pěst, drž se cest a velkoměst. Zmužilého v duchu nepálí na zásnuby pozvi šakaly. Na zásnuby, nebo na oběd. Nevím v čem ti mohou vyhovět. Připomínej jejich dvojzpěvy každému, kdo se zde objeví. Znej, nebo věz. Pozdravuj otce. A potom sněz statného skopce v rodinné hrobce. Jsou v řadách svědků skvostní ptáci. Na skále klečí krevety. Strom roste než jej někdo skácí. Jak před branou a před léty jsou hadí ženy zaklety do těla savce bez ducha a v noci zpívá kuplety ta velkolepá ropucha. Tak přijdeš snadno o svou práci a už ti běží v ústrety ti tvoji povedení žáci. Jdou zamknout, stáhnout rolety Tak jsi to vskutku ještě ty kdo nyní býčka vykuchá? Jak šašek dělá přemety ta velkolepá ropucha. Královští koně, černí raci a pruhované barety. Kde poctivost se v písku ztrácí pravidelně jak nálety tam buďte z lásky proklety kost, žabí mor a záducha. Podnikla mnohé výlety ta velkolepá ropucha. Operety i balety jsou kapkou jedu do ucha. Je nade všechny subrety ta velkolepá ropucha. Vznešená ropucha na prameni jak moucha bzučí po setmění, jak moucha bzučí žena divá a na nebe se nepodívá. Jediný, věčný, nezměněný vesmír je kamenný a zděný. Bohyně lásky z pěny piva už nepřijde už nezazpívá. Už nebude, už asi není chléb vezdejší náš každodenní. Věz, slovo milence v tvých ústech činí zadost leč unavené larvy čeká orgie, podivná žádost, marnost, a kostí most pak radost uprostřed lekce zoologie. Nepočítej neštěstí to největší ještě spí dříve než je probudíš Na popel spal svoji skrýš. Jestli se ji zamane ropucha tě uhrane. Šamane.